Japonské sasanky jsou bujně rostoucí statné trvalky, které kvetou velkými bílými nebo růžovými květy na konci léta a na podzim od srpna do října.
Evropané se s nimi poprvé setkali již v roce 1695 v Japonsku a odtud pochází také jejich zahradnické pojmenování. Původní jsou ale v Číně, kde byly oblíbenými zahradními rostlinami a do Japonska byly pouze dovezené, i když tam rychle zdomácněly. Evropské zahrady jimi byly obohacené v roce 1843, kdy je do Anglie dovezl Robert Fortune. Většina kultivarů byla vyšlechtěna koncem 19. a začátkem 20. století. Tyto odrůdy tvoří dodnes základ pěstovaného sortimentu.
Sasanka a ideální stanoviště pro ni
Japonské sasanky jsou dlouhověké trvalky, které pokud je vysadíme na vhodné stanoviště, dobře rostou a bohatě kvetou. Mají rády lehčí, dobře drenážované, humózní, živinami bohaté mírně kyselé půdy. Stanoviště volíme světlé, při dobré zálivce snášejí i slunce, ale polední úpal je může poškodit. Naopak ve stínu rostou pomaleji a kvetou méně. Nejvýhodnější je putující stín pod vyššími dřevinami, japonským sasankám nevadí přítomnost kořenů mělce kořenících dřevin.
V zimě, zvláště v mokrých těžkých půdách, jim můžou uhnívat kořeny. Proto je vhodné je na zimu chránit před přílišnou vlhkostí tak, že povrch půdy namulčujeme suchým listím, zetlelým hnojem či chvojím.
Sasanka a její množení
Množí se dělením trsů a kořenovými řízky. Japonské sasanky nedělíme na podzim, protože pak snadno uhnívají, ale brzy na jaře. Některé kultivary vytvářejí snadno výmladky a pokud mají nedostatek místa, můžou konkurovat okolním výsadbám.
Jsou to velmi cenné trvalky pro záhony a rabata, které oživují svěžími barvami i krásou svých květů. Můžeme je kombinovat s řadou trvalek, které kvetou na jaře a začátkem léta. Tím prodloužíme dobu, po kterou je záhon atraktivní. Z druhů kvetoucích na podzim jsou vhodné oměje nebo zlatobýly. Můžeme je také pěstovat soliterně, dobře se vyjímají i před vyššími listnatými či jehličnatými dřevinami.
Hodí se i k řezu, ještě nedozrálá plodenství se suší a používají do vazeb.
PŘEHLED DRUHŮ JAPONSKÝCH SASANEK
Sasanka hupehenská (Anemone hupehensis)
Oddenek dřevnatějící. Listy mají řapík dlouhý kolem 30 cm, hustě pýřitý. Čepel je trojčetná, listy jsou na spodní straně zelené, především na žilkách krátce chlupaté. Lodyha je vysoká kolem 1 m, 2-3 x větvená s mnoha květy. U planých rostlin jsou květy s pěti okvětními lístky, nejčastěji sytě růžové. U pěstovaných rostlin můžou být květy poloplné. Rozšířená je v západní a střední Číně. Roste na křovinatých stráních, v horách stoupá do výšky 2600 m.
Jako Anemone hupehensis var. japonica (Thunberg) Bowles & Stearn se uvádějí rostliny s poloplnými květy. Mají kolem 20 okvětních lístků, které bývají alespoň ve středu květu zkroucené. V prašnících je mnoho neklíčivých pylových zrn. Jsou to mateřské rostliny většiny poloplných a plnokvětých kultivarů.
Sasanka révolistá (Anemone vitifolia)
Má převážně listy nedělené, trojlaločné až trojsečné, vzácněji trojčetné, zuby jsou mělké. List je srdčitý, řapík chlupatý, čepel až 20 cm dlouhá, spodní strana sametová. Květenství je až 1 m vysoké, 2-3 x větvené, vrcholík až s 9 květy. Okvětních lístků 5-6, květy jsou nejčastěji bílé, vně narůžovělé nebo nazelanalé.
Roste v Himálajích od Afghánistánu po západní Čínu. V horách až do výšky 2700 m. Roste v řídkých horských lesích, na travnatých svazích a podél potoků. Je méně odolná k mrazu, za vlhkých zim a holomrazů snadno vymrzá.
Sasanka plstnatá (Anemone tomentosa)
Oddenek na bázi dřevnatí. Listy jsou velké, trojčetné, hluboce zubaté, se srdčitou bází. Řapík je dlouhý až 50 cm. Spodní strana listu je bíle vinatě chlupatá. Stonek je vysoký až 1,5 m, je hustě chlupatý, několikrát se větví a nese větší počet květů. Okvětních lístků je u planého druhu 5. Květy obvykle růžové. Roste ve střední Číně obvykle na travnatých křovinatých stráních. V horách stoupá až do výšky 3400 m. Anemone tomentosa ‚Robustissima‘ je větší, stonek je červeně zbarvený. Listy jsou chlupaté především na žilkách.
Zahradní odrůdy japonských sasanek:
‚Bowles Pink‘ – okvětních lístků 5, dvoubarevné – dva jsou tmavě růžové, tři světle růžové, okvětní lístky nepravidelně tvarované.
‚Elegans‘ – okvětních lístků 8-16, květy světle růžové, okvětní lístky rovné, stejně zbarvené
‚Elegantissima‘ – jednoduché růžové květy. Listy mají široké lístky které se překrývají
‚Géante des Blanches‘ – okvětních lístků 17-25, květy bílé, okvětní lístky široké.
‚Hadspen Abundance‘ – okvětních lístků 5, dvoubarevné – dva jsou tmavě růžové, tři světle růžové, okvětní lístky okrouhlé. ‚Honorine Jobert‘ – okvětních lístků 8-16, květy bílé.
‚Königin Charlotte‘ (syn.: ‚Queen Charlotte‘) – okvětních lístků 8-16, květy světle růžové, okvětní lístky vlnité, zkroucené, 8 cm v průměru. ‚Lady Gilmour‘ (‚Crispa‘) – Listy jsou velké, s výrazně zvlněným okrajem. Náhodný semenáč nalezený v zahradě v Devonshiru a popsaný Willeyem Dodem v roce 1895.
‚Loreley‘ – okvětních lístků 8-16, květy světle růžové, okvětní lístky vlnité, zkroucené, 6 cm v průměru
‚Margarete‘ (syn.: ‚Montrose‘) – květ má více jak 26 okvětních tmavě růžových lístků, které jsou zkroucené.
‚Pamina‘ – okvětních lístků 17-25, květy růžové, rovné, vytvářející pravidelnou růžici.
‚Prinz Heinrich‘ – okvětních lístků 8-16, květy tmavě růžové
‚Richard Ahrens‘ – okvětních lístků 5, světle růžové, nepravidelně tvarované.
‚Rosenschale‘ – okvětních lístků 8-16, květy světle růžové, okvětní lístky rovné, některé tmavší.
‚September Charm‘ – okvětních lístků 5, dvoubarevné – dva jsou tmavě růžové, tři světle růžové.
‚Simplicity‘ – jednoduché bílé květy.
‚Splendens‘- tmavě růžové, okvětní lístky podlouhlé, delší než širší. ‚Superba‘- tmavě růžové, okvětní lístky široké, stejně široké jako dlouhé. Vznikl zřížením A. hupehensis x ‚Königin Charlott‘.
‚Whirlwind‘ – okvětních lístků 17-25, květy bílé, okvětní lístky úzké, vnitřní zkroucené.
Přečtěte si také náš nový článek – co dělat v zahradě v srpnu.
