Kopřivy není nutné představovat, neboť každý z nás se s nimi už setkal. Pro svoji schopnost způsobit palčivou bolest pomocí žahavých trichomů se stala rostlinou, před kterou se má každý na pozoru. Nicméně přesto si pojďme tyto zajímavé rostliny představit trochu více.
Rod Urtica zahrnuje asi 35 druhů, které rostou zejména v mírných pásmech. O jejich vlastnostech napovídá jejich botanické rodové jméno, které je odvozeno od latinského slova uro – pálit. Žahavost chloupků kopřivy způsobují aminy – acetylcholin, histamin a serotonin (dříve byla uváděna jako příčina pálení kyselina mravenčí, což byl omyl), které jsou ukryté uvnitř dutého chloupku. V České republice se vyskytují tři druhy tohoto rodu; kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), k. žahavka (U. urens L.) a k. lužní (U. kioviensis Rogow.). Z nepůvodních druhů se u nás mohou ještě vyskytnout také zplanělé středomořské kopřivy – kopřiva Dodarotova a kopřiva kulkonosná.
Kopřiva dvoudomá
Pro nás je ale nejpodstatnější naše nejznámější a nejrozšířenější kopřiva dvoudomá, kterou můžeme najít na humózních, dobře vyživovaných půdách po celé Evropě, ale i na východě, kde zasahuje hluboko na Sibiř až k Altaji a Bajkalu, na Kavkaz a do severního Íránu a Kašmíru. Izolovaně se s ní setkáme také v severozápadní Africe a v Malé Asii.
Kopřiva jako léčivá rostlina
Kopřiva je jedna z nejznámějších léčivých rostlin Evropy. Drogu pro lékařské účely je možné sbírat od jara do září, nejlépe však od března do konce května, kdy obsahuje maximum účinných látek. Listy obsahují vysoké množství chlorofylu (až 1 %), asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, acetylcholin (asi 1 %), histamin (asi 0,5 %) a serotonin (asi 0,02 %), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitaminy (např. B2 a ze- jména v mladých listech vitamin C), aminokyseliny, glukoniny (které snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které ,,zastavují krvácení“), fytoncidy, kyseliny štavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další biologicky aktivní látky.
Využití kopřivy
Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité: čaje a odvary působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti. Také proti revmatismu, protizánětlivě a urychlují hojení ran. Výtažky z kopřiv účinkují jako kardiotonikum, antidiabetikum, protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčily se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka. Kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 I vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy). Tak bychom mohli jmenovat další blahodárné účinky kopřiv, které byly prokázány v lidovém léčitelství i vědeckým výzkumem. Kromě léčivých vlastností mají kopřivy i další ještě nedoceněné možnosti využití (například jako přadné rostliny, potraviny nebo jako krmivo pro mladou drůbež).
Kopřivy a vaše zahrada
Málokdo však ví, že kopřivy mohou najít své uplatnění také na zahrádce. Bylo prokázáno, že například usušené a rozemleté kopřivy anebo výluhy z nich mohou významně urychlit proces dozrávání kompostů. Pro urychlení rozkladných procesů se osvědčilo prolévat kompost jednou za dva týdny výluhem z kopřiv. Ten je zhotovený z 0,5 kg suchých (nebo 2 kg čerstvých) kopřiv naložených asi 5 dní v 10 l vody.
Kromě tohoto využití, je známé a dnes i vědecky prokázané, že výluhy z kopřiv působí jako biostimulátor růstu rostlin. Tyto vlastnost lze využít především ve skleníku při pěstování zeleniny. Pokud si připravíme výluh (1 kg čerstvé, rozdrcené natě zalijeme 12 I vody a necháme 2 dny vyluhovat) a tímto výluhem jednou za 3- 4 týdny prolijeme rajčata, papriky nebo okurky ve skleníku (v dávce 10 I výluhu na m2), můžeme se těšit až o 25% vyšší úrodě. Kromě zvýšení velikosti a kvality plodů se dají takto připravené výluhy použít jako postřik proti sviluškám nebo mšicím (nutno ale opakovat zhruba v týdenním intervalu). V zahraničí se osvědčily postřiky i proti houbovým chorobám, obvykle v kombinaci s výluhy z dalších především aromatických rostlin.
Jak je vidět, kopřivy se tak mohou stát pro zahrádkáře nejen obtížným plevelem, ale také vynikajícím pomocníkem při pěstování rostlin. Pokud vás tento článek bavil a byl pro vás přínosem, navštivte také určitě článek, kde se dozvíte více o tuřínu nebo o oblíbených bylinkách.
