V tomto článku si představíme rostlinu, kterou každý zná spíše jako koření – kmín. Celým jménem kmín kořenný (Carum carvi L.). Rod Carum zahrnuje asi 30 druhů, které rostou v mírném a subtropickém pásmu. Náš kmín kořenný je dvouletá, 30-100 cm vysoká bylina.
V prvním roce vytváří růžici přízemních, řapíkatých listů a ve druhém roce vyrůstá z této růžice řídce větvená, hladká až jemně rýhovaná lodyha. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté s lístky v 8-12 jařmech postavených kolmo k vřetenu listu. Horní lodyžní listy jsou menší a jsou přisedlé na širokých pochvách. Okoliky jsou složeny z 8-11 okolíčků (každý s 15-18 květy) a vykvétají od května do července. Po odkvětu se objevují 3-5 mm dlouhé dvounažky, které používáme v kuchyni k ochucování jídel.
Podmínky pro pěstování
Kmín patří mezi kulturní kořeniny pěstované především ve vyšších nadmořských výškách. V našich zemích mělo pěstování kmínu letitou tradici, která v posledních letech upadla díky snaze pěstovat řepku kdekoliv. Nicméně s planým kmínem se můžeme setkat i ve volné přírodě, především na loukách, pastvinách, mezích, okrajích cest či kamenitých svazích.
Dává přednost půdám čerstvě vlhkým až vlhkým a na živiny bohatým. V ČR kmín můžeme najít téměř po celém území s různou hustotou výskytu, nejvíce v oblasti pahorkatin a podhůří, méně v nížinách a v horských oblastech.
Kmín – koření i léčivá rostlina
Kromě koření je kmín starou léčivou rostlinou. Podle záznamů byl používán již v době kamenné, V antickém Řecku a Římě si ho vysoce cenili a používali jej k léčebným účelům. I když léčebné uplatnění kmínu není široké, v jednom účinku je téměř nenahraditelný. Má prvotřídní účinky proti nadýmání. Podněcuje totiž činnost střev a žaludku a uvolňuje trávicí křeče. Především kmínová silice, která je obsažena v semenech, napomáhá vylučování žaludečních šťáv, uvolňuje žaludeční křeče, omezuje hnilobné a kvasné procesy v trávicím traktu.
Kmín a jeho dezinfekční účinky
Dále kmín působí dezinfekčně, vyhání střevní parazity. Ženám pomáhá při menstruačních bolestech a chudokrevnosti. Šálek kmínového čaje dvakrát denně je vynikající pro kojící maminky, neboť zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka a dětem pomáhá proti nadýmání. Kmín můžeme také použít k zlepšení činnosti ledvin a na usnadnění vykašlávání.
Semena kmínu obsahují celou řadu biologicky aktivních látek. Nejdůležitější je již zmíněná silice (obsah v semenech se pohybuje od 2 do 7 %) s hlavními složkami karvonem a limonenem. Terpeny a fenoly, které jsou v silici obsaženy, vykazují silné insekticidní, fungicidní a baktericidní účinky. Kromě toho silice inhibuje klíčení rostlin, čehož se dnes využívá při skladování konzumních brambor a jiných hlíz.
Na co dál se kmín používá?
Ve srovnání s dalšími esencemi byl kmín významně účinnější, především proti plísni penicilinové a fusariím. Extrakty z kmínu se dnes testují proti škůdcům i jako fungicidní přípravek. Díky schopnosti retardovat růst rostlin se využívají především silice ve vyšších dávkách jako neselektivní herbicid ve směsi s 10% octem.
Ačkoliv u nás nejsou komerčně vyráběné přípravky z kmínových extraktů, přesto si můžeme některé vyrobit sami. Například extrakt proti některým houbovým chorobám (jako jsou např. padlí nebo plíseň šedá) vyrobíme tak, že rozemeleme 50 g semen a smícháme se 21 vody (lepší je však macerát vytvořený pomocí 250 ml 40% lihu), necháme 2 dny ve tmě a pokojové teplotě. Potom přefiltrujeme a připravíme si postřik (přefiltrovaný roztok ředíme s vodou obvykle v poměru 1:1, dobré nejprve odzkoušet citlivost rostlin na několika listech, i když jsem se zatím s fytotoxici tou nesetkal), Stříkáme preventivně 1x za 2 týdny. Tento extrakt účinkuje i na některé škůdce, jako jsou mšice nebo svilušky.
Pro dlouhodobé uskladnění zeleniny nebo brambor se přidávají do pilin rozdrcená semena v poměru zhruba 1:15 (semena: piliny). Zelenina pak neraší a zároveň kmín dezinfikuje rány a zabraňuje tak hnilobám. U brambor se používá obvykle silice, kdy se do uzavřených krechtů aplikuje fumigačně nebo postřikem.
Uvedené recepty jsou odzkoušeny především v zahraničí, kde má používání rostlinných pesticidů svou nenahraditelnou a dlouholetou tradici. Jelikož kmín vždy patřil k našim tradičním plodinám, máme k němu velmi vřelý vztah, a tak proč jej nevyzkoušet také někde jinde než jen v potravinách.
Přečtěte si také článek, jak nejlépe zavařovat cuketu.
){kind=link}