Klejichy nepatří k příliš často pěstovaným trvalkám, což je škoda, protože na podmínky v kultuře nejsou příliš náročné a za minimum péče se odvděčí exotickou krásou svého habitu i zajímavým květenstvím.
Vědecký název klejich Asclepias je odvozen od jména jednoho z největších lékařů starověku, Asklépia z Thessaly.
Klejichy jsou vytrvalé byliny s dřevnatějící bází a s několika přímými lodyhami vyrůstajícími z plazivého oddenku. Listy jsou vstřícné, v přeslenu, vzácně střídavé. Květy v koncových nebo úžlabních květenstvích či jednotlivé. Koruna je bílá, žlutooranžová, růžová, červená nebo zelenavá s velmi krátkou korunní trubkou. Plodem je vejcovitý měchýřek. Asi sto druhů je domovem v Americe. Květy jsou opylovány hmyzem, semena se šíří větrem. Při poranění silně roní bílé mléko s obsahem jedovatých glykosidů a alkaloidů. Může způsobovat podráždění kůže. Rostliny našly své uplatnění i v lékařství a farmakologii. Jejich používání jako léčivých rostlin určitě nelze pro obsah jedovatých látek doporučit amatérským pěstitelům.
Kde rostou klejichy?
Na původních stanovištích rostou často v oblastech s relativním nedostatkem vody a jsou proto dobře přizpůsobené sušším obdobím během roku. Lze se s nimi setkat v polopouštních oblastech, travnatých společenstvech i ve společenstvech křovin či světlých lesích. Řada druhů je plně mrazuvzdorná a dá se vcelku bez problémů pěstovat v našich podmínkách. V kultuře dávají přednost stanovištím na plném slunci, humózní, ale velmi dobře drenážované půdě (mohou hůře snášet přetrvávající zimní vlhko).
Nenáročné květiny
Jsou zcela nenáročné na závlahu a víceméně během celé vegetace jim postačí přirozené srážky. Nakvétají většinou koncem léta a květy jsou hojně navštěvovány hmyzem a zejména motýly. Atraktivní jsou i plody v podobě nafouklých měchýřků, v době zrání uvolňují množství semen na dlouhém chmýří. Semena Ize vysévat v předjaří, většině druhů svědčí 3- 5 týdenní stratifikace při 4 °C. Mimo výsev semen je možné rostliny dělit na začátku vegetace, na každé oddělené částí oddenku musí zůstat alespoň jeden pupen.
Klejich a jeho druhy
Asi nejčastěji se lze setkat s klejichou hliznatou (Asclepias tuberosa) s velmi nápadnými, svítivě oranžovými květy. Mimo botanický druh se pěstuje i žlutokvětý kultivar ‚Hello Yellow‘. V kultuře kvete od července do září. Roste i kvete zcela bez problémů. Dorůstá kolem 60-90 cm výšky. V přírodě osidluje suchá, travnatá stanoviště Severní Ameriky. Je mrazuvzdorný do -20 °C.
Asclepias incarnata
Velmi ozdobným druhem je i Asclepias incarnata s nachově růžovými květy. Kvete v létě. Jako jeden z mála dává přednost trochu vlhčím stanovištim, nicméně dobře drenážovaným. Vcelku dobře ale snáší i přísušek. Dorůstá až do 100 cm (dle stanoviště).
Ice Ballet
Pěstuje se i kultivar s čistě bílými květy ‚Ice a Ballet‘. Jeho nároky jsou stejné. Je uváděna mrazuvzdornost do -25 °C.
Asclepias speciosa
Tento druh je poměrně robustní, který se dokáže relativné rychle rozrůstat podzemními oddenky a je potřeba ho hlídat. Dorůstá výšky 100 – 120 cm a nakvétá velkými květenstvími světle nachových kvítků. Listy jsou velké, vstřícně postavené, jednoduché a celé mírně plstnaté.
Asclepias verticilata
Velmi zajímavým druhem je Asclepias verticilata s bílými či mírně nazelenalými kvítky. Rostlina je nápadná i velmi jemným habitem. Na stonku je množství úzkých, téměř čárkovitých listů uspořádaných v přeslenech po 3-4. Tento druh patří k těm nižším, dorůstá výšky kolem 60 cm. Nakvétá v červenci. Dobře snáší písčitou, kaménkatou půdu, sucho a plné slunce. V přírodě dává přednost travnatým společenstvům, roste např. v oblasti Velkých plání.
Asclepias curassavica kvete podobně jako A. tuberosa, není ale spolehlivě zimovzdorný a spíše se pěstuje pro řez květů.
K dalším mrazuvzdorným druhům patří např. A. hallii, A. brachystephana, A. cryptoceras, A. cutleri, A. erosa, A. hypoleuca, A. subulata, druhy jako A. viridiflora a A. asperula zaujmou svými téměř zelenými květy.
Klejichy si díky svému exotickému vzhledu, zajímavým květům a minimálním požadavkům v kultuře jistě zaslouží více pozornosti. Jejich velkou výhodou je, že se téměř obejdou bez doplňkové zálivky a mohou tedy najít široké uplatnění v zahradách, kde se počítá zejména se suchomilnými rostlinami.
Podívejte se další nenáročné venkovní rostliny.
