Jitrocel kopinatý je prastará léčivá rostlina, kterou znali a užívali již ve starověku. Kromě toho, že rychle hojí rány, nám může vydatně ulevit při zánětech horních cest dýchacích spojených s neproduktivním, suchým kašlem. Své uplatnění najde i v kuchyni. Jitrocel můžeme použít bud‘ v malém množství jako koření na dochucení polévek, pomazánek nebo omáček. Mladé jitrocelové listy můžeme také smažit a podávat s přílohou jako hlavní chod.
Víte že..
jitrocel kopinatý a především jeho příbuzný druh jitrocel asijský (Plantago major var. asiatica) patří k tradičním léčivým rostlinám čínské medicíny. Jitrocel asijský se používá shodně s naším jitrocelem kopinatým při léčbě nemocí z nachlazení, ale jeho použití je širší. Jitrocelová semena jsou též běžnou součástí čínské kuchyně. Upravují se společně s obilovinami či masem.
Jitrocelové listy a semínka
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.) patří do stejnojmenné čeledi jitrocelovitých. Je jedním z 260 druhů rodu jitrocel (Plantago). Kromě jitrocele kopinatého se můžete nás setkat ještě s dalšími druhy tohoto rodu, např. jitrocelem větším (Plantago major L.) a jitrocelem prostředním (Plantago media L.). Jitrocel kopinatý roste běžně na loukách a pastvinách, v trávnících, na mezích a v úhorech. Mladé listy (Plantaginis folium) sbíráme celé léto od července do září. Ve fytoterapii se používají také jitrocelová semena (Plantaginis semen), která postupně dozrávají během léta a na podzim. Listy obsahují až 2 % glykosidu aukubínu, flavonidy, enzymy invertín, emulzín, sliz, pektinové látky, třísloviny, dále saponiny, hořčiny a kyselinu askorbovou. Obsahuje také minerální látky, především kyselinu křemičitou, soli vápníku a draslíku.
Ze středověkého bylináře
O léčivých schopnostech jitrocele vypovídá i jeho české jméno. Bývalo spojováno s léčením onemocnění jater, o čemž se můžeme dočíst například v herbáři Jana Černého, kde se praví:,,… zapálení jater krotí…“. Jiný výklad spojuje jméno jitrocel, nebo také skorocel (nářečně nebo ve slovenštině) či ranocel, se schopností rychlého hojení ran. Používání jitrocele jako prostředku hojícího rány zmiňují již někteří antičtí autoři. Ve starověku se používal proti zimnici a kašli. Ve středověku byl považován za prostředek, který zastavuje krvácení, čistí krev, rozpouští hleny, snižuje horečku a léčí rány. Hildegarda z Bingenu (1098 až 1179) doporučuje jitrocelové semínko spolu S bertrámem, špaldovými otrubami a pivními kvasinkami na podporu dobrého trávení.
Podle tvaru listu připomínajícího podešev, vkládali lidé jitrocelové listy do obuvi a věřili, že jim uleví od bolestí při dlouhé a namáhavé chůzi.
Jitrocel v současné fytoterpaii
Sliz obsažený v jitrocelové droze působí blahodárně při zánětech sliznice hltanu a dutiny ústní. Saponiny mají pozitivní vliv na odkašlávávní. Obou těchto vlastností se využívá při léčení zánětů horních cest dýchacích spojených s dráždivým kašlem. Často se pro zvýraznění účinku kombinuje jitrocelová droga s fenyklem, prvosenkou a tymiánem. Jitrocel působí povzbudivě žaludeční tvorbu šťávy, používá se při léčbě žaludečních vředů. Při zánětlivých onemocněních střev se využívá protibakteriálního působení jitrocelu. Široké veřejnosti je známé používání jitrocelu na léčbu kožních onemocnění a ran. Této vlastnosti se také používá při léčbě hemoroidů i zánětů pochvy. Semena mají projímavé účinky.
Vyzkoušejte obklad z listů
Čerstvé listy jitrocele opláchneme a rozdrtíme v hmoždíři nebo válečkem na nudle na kaši. Při ložíme na otoky, nebo hmyzí bodnutí. Rána se rychle hojí.
Jitrocelový sirup
Čtyři hrsti čerstvých jitrocelových listů umeleme (stačí masový strojek). Přidamáme 300g cukru, 250 g včelího medu a trochu vody. Za stálého míchání vaříme na mírném ohni do zhoustnutí. Ihned plníme do skleniček. Po vychladnutí uchováváme v lednici.
Zaječí slechy slané
Čerstvé jitrocelové listy opláchneme, v ubrousku osušíme a obalujeme v těstíčku ze dvou vajec, tří lžic polohrubé mouky, soli a lžíce minerálky. Smažíme na rozpáleném tuku. Podáváme se zeleninovým salátem, nebo brambory. Hodí se také k pečenému masu jako součást zeleninové oblohy.
Přečtěte si o dalších léčivých rostlinách, např. o měsíčku lékařském.
