Jaro pomalou přichází do Česka a zahrádkáři začínají přemýšlet o koupi skleníku. Ale najít skleník, který bude sloužit mnoho let, není lehký úkol, vezmeme-li v potaz naše české větry. Zkusíme Vám pomoct s výběrem.
Povrch skleníku – sklo nebo polykarbonát?
Skleněné skleníky používali ještě naši dědečkové, proto je pro mnohé zahrádkáře odpověď jasná – sklo. Není však všechno tak jednoduché. S vynálezem speciálního skleníkového polykarbonátu výhody nového materiálu ještě více zdůrazňují nedostatky skleněného povrchu. Hlavní rozdíly jsou následující.
Křehkost – polykarbonát je 200x pevnější než sklo, což ho dělá významně více dlouhověkým. Polykarbonát také nejde rozbít, je možné ho jen proděravět. To zaprvé znamená, že se Vy, Vaše domácí zvířata nebo děti nemůžete poranit. A za druhé dírku v polykarbonátu je možné prostě zalepit, zatímco sklo budete muset vyměnit celé.
Moderní polykarbonát má ochranu proti škodlivému UV záření, zatímco sklo podobnou ochranou vybavit nelze. Sklo se rychleji špiní a je obtížnější na péči. Sklo je také dražší než polykarbonát a hůře udržuje teplo.
Z těchto důvodů je z praktického hlediska polykarbonátový povrch jednoznačně pro domácí skleníky lepší.
Materiál konstrukce
Hliník
Výhodami plastu a hliníkových slitin jsou elegance, lehkost a snadná péče. Lehká konstrukce však vyžaduje upevnění ke stabilnějším základům, a to jsou další náklady. Navíc existují rizika, že ho zničí vítr a sníh.
Ocel
Těžká ocelová konstrukce odolá jakémukoliv počasí, lehce se skládá a slouží dlouho. Nejlepší a nejpevnější skleníky jsou vyráběny na základě pozinkovaných ocelových úhelníků, jsou nerezové, a proto bude kvalitní stavba chránit úrodu věčně. Poctiví výrobci přešli k výrobě právě s ocelovými konstrukcemi.
Konstrukce skleníku – trojúhelníková nebo oblouková střecha?
Trojúhelníková střecha je starý model skleníků, který se využívá převážně se skleněným povrchem, protože sklo nelze ohýbat. Trojúhelníkový skleník má ve srovnání s obloukovým řadu nedostatků.
Obloukové skleníky se díky rozptylu slunečních paprsků optimálně vyhřívají (v mnohém díky polykarbonátu), což brání přehřátí a spálení rostlin. Trojúhelníkové skleníky nemají funkci rozptýlení světla a kvůli tomu je v poledne za horkého počasí nutné skleník zastínit.
Obloukové skleníky jsou díky své aerodynamice odolnější proti větru. Průměrná odolnost obloukové formy skleníku je ve srovnání s klasickým trojúhelníkovým typem o 60 % vyšší.
Při nedostatku slunečního svitu obloukové skleníky díky funkci rozptylu světla efektivněji využívají sluneční energii a o 70 % lépe udržují teplotu ve skleníku. Obloukový skleník vydrží velkou sněhovou zátěž díky jednodílným kovovým obloukům z ocelového profilu.
Jak se liší obloukové skleníky?
Většinu skleníků za přijatelné ceny do Česka dovážejí z Ruska, protože pozinkovaná ocel je v Rusku dvakrát levnější než v Česku. V menší míře se projevuje i levnější pracovní síla. Zvláště to platí u obloukových skleníků z polykarbonátu.
Určitě věnujte pozornost materiálu, ze kterého je skleník vyroben. Nyní jsou na trhu zastoupeny dva typy skleníků: obloukové skleníky z tenkého plechu (0,7 – 0,8 mm) a skleníky z uzavřeného ocelového profilu (tloušťka uzavřeného profilu je z pravidla 1,5 mm a více). Uzavřený profil je několikrát silnější a vydrží déle při prakticky stejné ceně. Také nezapomeňte zjistit celistvost skleníku, protože čím více skládacích částí skleník má, tím je méně pevnější a nevydrží tak dlouho. Ideální je, jestliže oblouky a opěrný rám jsou z jednoho kusu. Pokud Vám skleník doručí rozebraný na stovky částí v krabičkách, je to skutečný ukazatel toho, že složení skleníku bude velmi obtížné, ale i samotná pevnost konstrukce bude velkou otázkou.
Posledním, ale neméně důležitým ukazatelem je maximální zatížení na 1 m2 skleníku. Normální zatížení je 150-200 kg/m2. Skleníky, které mají uvedené nižší zatížení, než je 150 kg pravděpodobně nevydrží dlouho, pouze v ideálních podmínkách.
