V tomto článku se dozvíte, jak pěstovat levanduli. Levandule není jen všestranná rostlina s mnohostranným využitím v domácí lékárničce, kuchyni nebo koupelně – je to také krásná kvetoucí trvalka do zahrady. Levandule dodává zahradě po celý rok svými stříbřitě zelenými listy zajímavou keřovitou texturu a celé léto nabízí výraznou záplavu květů, které svou přítomnost dávají najevo líbivou středomořskou vůní. Dnes si řekneme, jak pěstovat lavanduli.
Pěstovat levanduli je ideální do řádkových výsadeb nebo smíšené výsadby na záhony, v kombinaci s jinými rostlinami na zahradě, ale lze ji snadno pěstovat i v květináčích. Navzdory své jedinečnosti není levandule náročná na pěstování a při troše péče ji na zahradě nebo v květináči zvládne každý. Zde probereme, jak a kdy levanduli sázet, řezat, množit a starat se o ni, aby se jí dařilo ve většině klimatických podmínek.
Jak pěstovat levanduli
Levandule je poměrně odolná trvalka, proto není náročná na pěstování, ale i přes to si povíme, jak ji pěstovat. Nejdůležitějšími faktory pro úspěšné pěstování levandule jsou slunná místa a dobře propustná půda. Tato rostlina je odolná vůči suchu a ke svému růstu nepotřebuje extra výživnou půdu. Přestože levandule pochází z oblasti Středozemního moře, snese poměrně dobře nízké teploty, a proto ji lze pěstovat v široké škále podnebí. Pokud se rozhodnete pěstovat levanduli v květináči je nutné na zimu přemístit do interiéru na světlé místo.
Levanduli se daří v dobře propustné půdě, kde přebytečná voda okamžitě odteče, čímž se zabrání hnilobě kořenů a zamrzání vody u kořenů v zimě. Ideální je směs drenážního média (písek, perlit, vermikulit nebo štěrk) se zeminou v květináči v poměru 1:1. Tato směs by měla být neutrální až mírně zásaditá, protože levanduli se v kyselých půdách nedaří. Pokud je levandule již dobře zakořeněná, měla by této rostlině stačit voda ze srážek, a kromě občasného seříznutí nevyžaduje žádnou údržbu.
Výsadba levandule
Pěstování levandule v květináčích. V první řadě je důležité vědět, kdy levanduli zasadit. Jaro je optimální doba pro výsadbu prostokořenných rostlin, jakmile se půda zahřeje a bude mít dostatek vláhy. Možností je také výsadba na podzim, zejména u větších rostlin, které již mohou přečkat zimu. Levanduli lze přesadit z květináče kdykoliv během vegetačního období.
Levanduli sázejte v poměrně širokých rozestupech (0,6–1 m), protože některé kultivary dorostou jako dospělé rostliny do výšky a šířky až 1 m. Půda pro výsadbu levandule nemusí být bohatá na živiny, ale vždy by měla být co nejlépe propustná. Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou půdu, smíchejte ji před výsadbou s pískem, štěrkem nebo jiným drenážním materiálem. Pro levanduli jsou vhodná suchá nepodmáčená místa, kde dobře odtéká přebytečná voda.
Vykopejte jamku dvakrát tak hlubokou a širší, než je kořenový systém levandule, umístěte do ní rostlinu, zasypte zeminou, udusejte a důkladně zalijte. Zalévejte jednou týdně, dokud rostlina nezakoření (4 týdny). Poté bude obvykle stačit voda ze srážek.
Prořezávání levandule
Jakmile jsou rostliny levandule dobře usazené, nepotřebují již mnoho údržby. Výjimkou je stříhání a je důležité vědět, jak a kdy levanduli stříhat. Když nejtlustší stonky zdřevnatí, měly by se brzy na jaře (když ožívají) zkrátit o polovinu. Seříznutím silných stonků zajistíte bohatší kvetení během léta a také zabráníte podlézání stonků a vytváření prázdných míst ve středu rostliny.
Kromě toho, ořezávání kvetoucích nebo již vyhořelých zelených stonků během léta povzbudí rostlinu k dalšímu růstu a opětovnému kvetení. V době sklizně můžete levanduli seříznout a další vlnu květů očekávejte za pár týdnů. Na podzim však levanduli nestříhejte, stimulovalo by to růst nových výhonků, které by mohly přes zimu namrznout.
Množení levandule
Nejjednodušší způsob množení levandule je pomocí řízků. K množení jsou vhodné mladé, koncové výhony, ale i staré dřevnaté stonky. Výhodou mladých řízků je, že je lze odebírat na jaře, aniž by došlo k narušení mateřské rostliny. Rychle zakořeňují, ale nejsou tak spolehlivé jako řízky ze starého dřeva. Starší dřevité řízky se spolehlivěji (i když pomaleji) zakládají a nemají tendenci se ohýbat. Řízky by měly být zdravé, silné a bez poupat, která by je zbytečně vyčerpávala. Délka starých i mladých řízků by měla být 7-10 cm. Jak pěstovat levanduli z řízků?
Mladé zelené řízky lze množit na jaře, zatímco dřevité řízky lze množit na jaře a na podzim. K odebírání odřezků používejte ostré nůžky a vždy se zaměřte na čistý řez. Odstraňte listy ze spodní poloviny mladých řízků a nožem seškrábněte kůži stonku na jedné straně na spodním konci řízku. U dřevnatých řízků je výhodné, když mají na dně hrbolky (budoucí listové pupeny), které budou
K výsadbě levandulových řízků použijte směs perlitu, vermikulitu nebo písku v poměru 1:1 se zeminou. Řízky lze před výsadbou namočit do růstového hormonu, ale u levandule to není nutné. Umístěte řízek 5 cm do půdy a dobře zalijte.
Zakořenění mladých výhonků trvá dva až čtyři týdny (dřevnaté řízky déle). Po zakořenění mohou být řízky přesazeny do svého trvalého domova na zahradě nebo v květináči.
Péče o levanduli
Jak již bylo zmíněno výše, levandule nevyžaduje velkou údržbu, ale s trochou pomoci se jí bude dařit lépe, zejména při přezimování.
Přezimování levandule
Před příchodem zimy rozprostřete kolem kořene rostliny mulč (sláma, štěpka, kůra atd.), abyste ji ochránili před tuhými mrazy. Některé části rostliny mohou v zimě i přes izolaci zmrznout, ale rostlina se po jarním řezu vzpamatuje.
Jako celoroční mulč proti plevelům je vhodnější hrubší štěrk, geotextilie nebo kombinace obojího, protože nedrží vlhkost, která by mohla způsobit nejčastější chorobu levandule, hnilobu kořenů. V každém případě udržujte mulč mimo přímý kontakt se základnou rostliny.
Druhy levandule
Rod levandule zahrnuje téměř 50 druhů trvalek, z nichž většina pochází z jižní Evropy. Nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem levandule je Lavandula angustifolia (známá také jako levandule obecná), ale v zahradách lze nalézt i jiné druhy levandule. Mezi nejznámější pěstované druhy patří:
Lavandula angustifolia
Neboli levandule obecná, také známá jako lavandula officinalis je nejznámějším, nejvšestrannějším a nejodolnějším druhem levandule. Běžná levandule se vyskytuje v několika odrůdách různých velikostí a barev. Tento druh přežije i nejtuhší mrazy a může kvést až dvakrát ročně.
Lavandula dentata
Také známá jako francouzská levandule, dorůstá až 60 cm na výšku a má mírně zubaté stříbrnozelené listy. Její fialové květy jsou větší, kvetou jen jednou ročně a výrazně levandulově voní. Francouzská levandule hůře snáší tuhé mrazy a dlouhodobě přežije bez pomoci pouze v klimatických zónách USDA 7-9.
Lavandula latifolia
Vůně česky řečené levandule širokolisté je oproti levanduli obecné silnější a pronikavější (s vyšším obsahem kafru). Tento druh levandule je často označován jako portugalská levandule. Jeho charakteristickým znakem jsou jeho kopíovité květenství na dlouhých stoncích. Je o něco odolnější než levandule francouzská, ale i tento druh je vhodný pouze do teplejšího podnebí.
Lavandula stoechas
Neboli levandule španělská, se vyznačuje stříbrno zelenými chlupatými listy a silnější sadou růžovofialových květů na konci stonku, zakončených korunou dlouhých okvětních plátků. Španělská levandule kvete jednou ročně (během pozdějšího léta) a je vhodná pro teplejší klima.
Nyní už víme, jak pěstovat levanduli správně. Věřím, že pohled do rozkvetlé fialové zahrady plné vůní vás nikdy neomrzí.
Přečtěte si náš další článek: Jak správně vysazovat okurky
