Jahodník obecný je u nás hojně rozšířená bylinka rostoucí na slunných stráních a pasekách, v lesích a u cest, na jaře kvete drobnými bílými kvítky a voňavé červené plody dozrávají v červnu a červenci. Drobné lesní jahůdky svou intenzivní vůní i chutí předčí velké jahody zahradní. Planě rostoucí druhy jahodníků jsou vytrvalé a nízké rostlinky s trojčetnými listy a s oddenky. Kromě jahod lesních sbíráme také plody jahodníku většího -,,truskavce“ a jahodníku chlumního, ten se lidově nazývá trávnice a praskačka“ – zralá jahoda při utržení z kalichu vydá praskavý zvuk.
Jahodník a jeho blahodárné účinky
Jahodník má účinek močopudný, pomáhá při infekčních průjmech, pročišťuje krev, podporuje činnost jater, snižuje krevní tlak, plody se využívají při léčbě revmatismu a chudokrevnosti. Zmírňuje trávicí potíže a posiluje imunitu. Děti milují jahody, ale všeho s mírou platí i při mlsání tohoto ovoce. Pozor na přehnanou konzumaci lákavých velikých zahradních jahod v období jejich sklizně. Mohou vyvolat u dětí alergickou reakci. Ta se může projevit puchýřky v ústech a na rtech, ale i kopřivkou po těle. Také dovážené jahody v zimě není vhodné jíst, bývají chemicky ošetřené a zbytečně náš organismus ochlazují. Pro zdraví naše i dětí je nejlepší jíst domácí druhy sezonního ovoce a zeleniny v době, kdy dozrává. Pro naše chudší předky bylo sbírání lesních plodů a hub vždy vítaným zpestřením jídelníčku. Při výletě do lesa si nasbíráme lístky jahodníku, maliníku a ostružiníku na domácí lesní čaj. Ten si můžeme připravit i čerstvý při pobytu v přírodě.
Kdy sbírat plody a listy jahodníku?
Plody lesních jahod sbíráme v červnu a měsíčních po celé léto. Jahody, které nespotřebujeme hned, můžeme zamrazit. Ve své současné biozahrádce pěstují jen malé nenáročné jahody měsíční, které jsou skromné na prostor, nerozrůstají se tolik odnožemi a plodí vytrvale po celé léto drobné voňavé jahůdky. Tomuto jahodníku svědčí lesní hrabanka nebo rašelina, slunné i stinné vlhké místo a dá se pěstovat i v květináči. Měsíční jahody se hodí i jako nízká obruba bylinkových záhonů.
Fermentace
Listy se sbírají v době květu nejlépe brzy ráno. Používají se především ve směsi s podobně působícím listím malin a ostružin. Jejich účinek se zesiluje úpravou zvanou „fermentace“. Zvýrazní se tím chuťové vlastnosti i působení třislovin. Čerstvě natrhané listy necháme nejprve zavadnout na čistém prostěradle či utěrce 12-24 hodin. Pak je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a aby listy pustily šťávu. Potom je překryjeme další vrstvou látky, přes to igelitem a vše zatížíme po celé ploše (například kuchyňským válem). Listy se tak bez přístupu vzduchu zahřeji, zapaří a zčernají. Průběžné můžeme kontrolovat fermentaci nadzdvižením krytu, doba závisí na okolní teplotě. Pokud by se nám listy zdály moc horké, vyvětráme je nebo proces ukončíme dříve. Fermentace je hotova za 24-48 hodin. Odstraníme zatížení a vrchní vrstvy, provzdušnime a dosušíme.
Přečtěte si o jahodách více!
