V posledním článku jsme se věnovali mšicím – zejména jsme popsali, jak mšice vypadají a jak je mohou zahrádkáři poznat. Dále jsme si řekli, co na mšice zabírá a jak s nimi nejlépe bojovat. V tomto článku se na mšice podíváme ještě z větší blízkosti a zjistíme společně, jaké druhy mšic můžeme v zahradě potkat a na co vše je potřeba si dát pozor!
Mšice maková (Aphis fabae)
Když se bavíme o tom, jaké druhy mšic můžeme u nás potkat, určitě nesmíme opomenout mšici makovou. Tato relativně velká černá mšice s bílou kresbou přezimuje vajíčky na brslenu, pustorylu a kalinách a od pozdního jara vytváří velké nápadné kolonie na mnoha druzích rostlin (máku, červené řepě, špenátu, slunečnici nebo bobu). Vyskytuje se i na dalších okrasných a plevelných rostlinách. Způsobuje deformace listů, stonků a srdeček rostlin. Vytváří velké množství medovice.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae)
Zbarvení této mšice je značně proměnlivé (zelená v různých odstínech, žlutavá, růžová, světle hnědočervená). Patří mezi drobnější mšice velikosti 1,5-2,5 mm. Přezimuje vajíčko na peckovinách rodu Prunus, jako jediný domácí druh mšice může někdy přezimovat i dospělá samice v různých úkrytech (pařeniště, skleníky, krechty, zbytky rostlin aj.).
Patří k nejškodlivějším druhům na zahradě. Škodí sáním, ale je i výborným přenašečem (vektorem) virových onemocnění. Patří k nejčastějším mšicím sajícím na pokojových rostlinách nebo v krytých prostorách. Může se objevit v místech, kde nemrzne, ve velkém množství i v zimě.
Napadá stovky druhů okrasných, užitkových nebo plevelných rostlin. Na některých vytváří velké kolonie, které škodí sáním a produkcí medovice (skleníkové papriky), na jiných se vyskytuje pouze ojediněle, ale přenáší virové choroby (brambory, červená řepa). V květnu silně poškozuje broskve (deformuje listy). Ochrana bývá někdy obtížná, protože je často odolná proti chemickým přípravkům.
Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum)
Patří k největším mšicím (3-5 mm). Je zelená, okřídlená samička hnědavá. Dospělci a nymfy škodí sáním ve velkých koloniích na vrcholcích rostlin, listech, výhonech a květenstvích od května do konce září (pletiva se de- formují a žloutnou, mladé plůdky opadávají). Má 15-20 generací do roka. Kromě hrachu poškozuje také vikev, čočku, fazole a okrasné rostliny.
Mšice zelná (Brevicoryne brassicae)
Patří k nápadným druhům, protože je 2- 2,5 mm velká, šedozelená. Povrch těla je pokryt jemným voskovým výpotkem šedé barvy. Tento výpotek ze mšice opadává a rostliny i okolní půda jsou šedavě zbarvené. Lidově se jí říká ,popelka“.
Je nemigrujícím druhem, který se celo- ročně vyvíjí pouze na různých brukvovitých rostlinách. Mladé rostliny může zcela zničit, starší znehodnotit tak, že se nehodí ke sklizni. Ochrana postřiky v době náletu okřídlených jedinců musí být opakovaná, protože nálet je někdy velmi silný. Některé přípravky mají horší účinnost, protože se mšice účinně chrání voskovou vrstvičkou.
Pojďme se podívat na další druhy mšic:
Mšice jabloňová
Zelená 1-2 mm velká mšice saje celoročně na listech a letorostech jabloní. Nstřídá hostitele, přezimuje černými vajíčky také na jabloni. Způsobuje krnění až zastavení růstu letorostů, které se často ohýbají a špatně vyzrávají. Listové čepele se zvlňují a při silném napadení výrazně zkrucují. Produkuje hojně medovici, ta pokrývá výhonky a listy, na nichž Ize pozorovat nárůst saprofytických černí. Má 10-13 generací do roka. Kromě jabloní se může vyvíjet i na jeřábu, hlohu, mišpuli. Je zvláště nebezpečná ve školkách a mladých výsadbách. Opakované poškození může způsobit zakrnění stromků a špatnou plodnost. Zdeformované výhony dřevnatí a musí být odstraněny při řezu.
Mšice švestková (Hyalopterus pruni)
Je tmavě zeleně zbarvená mšice škodící sáním na spodní straně listů, kde vytváří početné kolonie. Stromy mohou být mšicemi doslova obaleny. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst, krní, dřevo špatně vyzrává. Mšice též produkují medovici. Letní generace žijí na rákosu, ze kterého se koncem léta vracejí na peckoviny. Na švestkách škodí i další druhy mšic.
Mšice třešňová (Myzus cerii)
Černá mšice silně poškozující v květnu a v červnu letorosty třešní, které se deformují a zkracují. Produkuje hojně medovici, která pokrývá listy a plody. Počátkem léta mšice od- létají na sekundární hostitelské rostliny (svízele a rozrazily), a teprve koncem léta se opět vracejí zpátky na třešně, na které kladou přezimující vajíčka.
Zvláště u mladých třešní je každoročně nutná chemická ochrana.
Mšice rybízová (Cryphtomyzus ribis)
Hojná, asi 2 mm velká žlutozelená až oranžová mšice.
Z přezimujících vajíček se líhnou na jaře nymfy, které sají na spodní straně mladých listů. Způsobují vznik puchýřů na svrchní straně listů červeně nebo žlutě zbarvených. Kolonie se nacházejí vždy na spodní straně listů. Během léta okřídlené samičky přelétají na sekundární hostitelské rostliny, zejména hluchavky a čistce, z nich se vracejí na primární hostitelské rostliny, kde kladou přezimující vajíčka. Tato mšice napadá zejména červený rybíz, ostatní příbuzné druhy rostlin jen zřídka. Ochrana je nutná pouze při silném namnožení. Ojedinělé napadené listy rostlinu nepoškozují.
Mšice rybízová způsobuje deformace i změny barev rostlinných pletiv.
Vinatka krvavá (Eriosom lanigerum)
Saje přímo na dřevě a letorostech nebo častěji na řezných plochách na větvích nebo kmeni. Dospělec je asi 2 mm velký, červenavý s tmavě zelenými skvrnami. Na stromě ho pozorujeme obaleného bělavými voskovými vlákny. Nymfy jsou podobné a rovněž vytvářejí hojně bílé vlákno. Rozmačkané mšice znečišťují červeně rezavou barvou oděv. Tak získala své jméno – krvavá.
Sání mšic vyvolává tvorbu kambiálních hálek, které rozpraskávají a jsou vstupní branou různých infekcí (především houbových chorob). Do Evropy byla zavlečena z amerického kontinentu. U nás se rozmnožuje pouze partenogeneticky na jabloních a skalníku, v Evropě nejsou samci známi.
Má 7-8 generací do roka. Přezimují nejčastěji 1. a 2. stadia larev na kořenech nebo na patě kmene mělce v zemi. Patří k velmi škodlivým druhům, včasná a opakovaná ochrana po- střiky je nezbytná.
Ojedinělé kolonie mšic na jabloních na zahrádkách se potírají štětečkem insek- ticidy nebo lihem. Jestliže je strom opakovaně napaden, osvědčilo se pozdě na podzim odkopat zeminu podél kmenu do hloubky 10-15 cm, ošetřit kmen v půdě insekticidy a opět zakrýt zeminou. Tím se vyhubí přezimující nymfy.
Přečtěte si více o mšicích!
