O tom, že chřest, špargl nebo také asparagus je výborná lahůdková a zdravá zelenina se v současné době často mluví či píše, ale o jeho okrasné hodnotě se mnoho nedozvíme. Přitom byl rostlinou, která byla dříve takřka v každé venkovské zahrádce, na oknech vesnických chaloupek a našli jsme ji i v městských bytech či za výlohami obchodů, kde všude se pěstovala zvláště pro dekorativní účely.
Chřest a jeho nenáročnost na pěstování
Nenáročnost a dlouhověkost byla dalším pozitivem, pro které byl asparagus velmi oblíbeným, a přesto se s ním v současnosti setkáváme pouze velmi zřídka.
Rod Asparagus zahrnuje více než sto druhů, které jsou domovinou zvláště ve Středomoří a Africe. Některé druhy jsou pěstovány pro řez dekorativních výhonů, které se používají do kytic, jiné jsou významnou zeleninou, další léčivé.
Už naše babičky ho pěstovaly
Naše babičky pěstovaly v zahradách právě onen dnes propagovaný druh, tedy Asparagus officinalis – chřest lékařský a nebylo tomu ani tak z důvodu, že by to byly takové labužnice, spíše je k tomu vedly praktické důvody.
Jak vypadá rostlina chřestu?
Dvoudomá rostlina totiž vytváří až 150 cm vysoké keříky, které působí zvláštním, vzdušným dojmem. Na jaře rozkvétá drobnými, světle žlutými květy. Ze samičích se po opylení vyvíjí zářivě červená bobule obsahující černá semena. Kromě toho, že působil efektně v trvalkových výsadbách, používal se jako doplňková zeleň do řezaných květin. V lidovém léčitelství se tradovalo, že léčí kožní onemocnění, potíže s ledvinami a močovými cestami, nebo dokonce cukrovku.
SPRENGERI
Dalším velmi oblíbeným druhem byl Asparagus densiflorus SPRENGERI, jenž byl nenáročnou pokojovou rostlinou a komerční zahradnictví jej pěstovala ve velkém pro sklizeň trvanlivých výhonů používaných jako doplněk do řezaných kytic. Tento druh je velmi odolný, lze jej letnit a díky tomu, že vytváři dlouhé převislé výhony, jej lze pěstovat také v závěsných květináčích.
MYERSII
Kompaktní válcovité výhony má A. densiflorus MYERSII. Jejich dlouhověkost mohu dokumentovat tím, že za poměrně tvrdých podmínek pěstuji několik rostlin již více jak dvacet let a stále dobře prospívají.
Asparagus setaceus
Dalším významným druhem byl Asparagus setaceus, nebo také A. plumosus, pyramidalis. Později ovijivé výhony nesou velmi jemné, tmavě zelené jehlicovité utvořené listy, tzv. fylokládía. Celá rostlina působí vzdušným dojmem a také byla používána k řezu.
Další druhy
V současné době se můžeme také setkat s A. falcatus vzhledem podobnému bambusu, A, umbellatus připominajicim svými výhony větve modřínu. Mezi zajímavosti
Patří A. cochinchiensis a A. lucidus pěstované v Japonsku jako léčivé rostliny. Hlízy se používají jako zelenina. Kandované kořeny A. racemosus se konzumují na Srí Lance.
Právě díky ztlustlým kořenům toleruji asparágy i občasné vyschnutí zeminy a dobře přezimují na světlém místě v bezmrazém prostoru. Hrnkové druhy vyžadují v době vegetace pravidelné přihnojování dusíkatými hnojivy, vytvářejí pak krásné dekorativní výhony.
A. officinalis můžeme pěstovat jako mrazuvzdornou trvalku na slunečném místě v propustné hlinitopísčité zemině.
Pěstování asparágu, zejména k řezu, ale také jako hrnkové rostliny, kterým se po desetiletí zabývaly naše zahradnické podniky, bylo bohužel potlačeno dovozy z Holandska, Itálie apod., takže dnes je spíše výjimkou, nalezneme-li české zahradnictví pěstující tuto tradiční kulturu. Škoda…
Mrkněte také na náš nový článek o cuketě, kde se dočtete nějaké nápady, co z ní uvařit!
