O svatém Kamilu (18. 7.) slunce má největší sílu červenci a biozahrádka nabízí sklizeň plodů naši předchozí práce. Nabídka domácí zeleniny je již opravdu široká, v ovocné zahradě se můžeme těšit na první letní jablka (letňáky čili žňovky).
U rajčat nezapomínáme vyštipovat boční výhony, aby rostliny plodily a nerostly jen do zelené hmoty. Koncem měsíce již zaštípneme i vegetační vrchol, abychom podpořili dozrávání nasazených plodů. Podle potřeby také tyčkové odrůdy vyvazujeme k oporám.
Při zalévání druhů citlivých na houbové choroby, jako jsou právě rajčata nebo okurky, dbáme na to, abychom zalévali jen ke kořenům a nikoliv na listy. Zálivku odstátou vodou dopřejeme rostlinám nejlépe ráno. Pokud rostliny mulčujeme, ušetříme si vodu i práci se zaléváním.
Stále plejeme, protože plevele rostou vždy a všude. Vypleté rostliny buď kompostujeme (pokud neobsahují nasazená semena), z kořenů a oddenků vytrvalých plevelů (např. pýr nebo bršlice) můžeme na ekozahrádce založit hnojivý zákvas a oddenky ponechat rozložit ve vodě. Je to jistější způsob než je ukládat do kompostu, kde mohou přežívat.
Připravujeme si sadbu salátu, kedlubnu, pekingského zelí apod. pro podzimní sklizeň. Jako ochranu proti škodlivému hmyzu u brukvovitých druhů používáme netkanou textilii, v případě potřeby lze použít na housenky běláska zelného biologický postřik Biobit.
Podporujte užitečné organismy
Abychom nemuseli používat pesticidy, snažíme se nejen o prevenci chorob a škůdců volbou vhodných odrůd, používáním netkaných textilií či ochranou za pomoci biologických preparátů. Nedílnou složkou péče o biozahradní ekosystém je také podpora užitečných organismů. Ty za nás udělají někdy více práce, než bychom dosáhli třeba pracným ručním sbíráním škůdců. Užitečnost či škodlivost může být samozřejmě pojem relativní. Tak užitečná“ sýkorka si jistě nevybírá a vedle „škodlivé“ housenky sezobne třeba i užitečného lumka.
Úkryty a potrava pro užitečné pomocníky
Kromě omezení používání pesticidů je důležité vytvářet užitečným organismům úkryty a potravní nabídku. Mohou jím být např. křoviny v rohu zahrady, hromada ořezaného klestí, ale i spadané listí. Pro některé druhy hmyzu jsou důležité kvetoucí rostliny, protože jejich dospělci se živí pylem a nektarem. Obojživelníkům pomůže zase třeba malá tůňka s vodou. Řada zahrádkářů své pomocníky zná a nedá na ně, dopustit. Někdo si hýčká svou ropuchu ve skleníku, jiný zase chválí právě pilné sýkorky. Podívejme se jak konkrétně těmto pomocníkům na biozahradě vytvořit vhodné prostředí.
Drobní ptáci
Zpěvné ptactvo našich zahrad, podporujeme například ponecháním křoví, kde zahnízdí, přikrmováním v zimě na krmítku nebo vybudováním bezpečného napajedla. Kdo rád kutí, může připravit i budky pro hnízdění – je dobré si předem zjistit rozměry budek, vletového otvoru a doporučenou výšku zavěšení pro konkrétní druhy ptáků.
Hmyz
Pro dospělé pestřenky, jejichž larvy požírají mšice, pamatujeme na kvetoucí rostliny, protože se živí pylem a nektarem. Potravou je jim tak například kvetoucí kopr, který použijeme posléze při nakládání zelí.
O tom, že slunečko požírá mšice, se není třeba dlouze rozepisovat. Pro přezimování mu nabídneme např. hromadu listí, úkryty pod kůrou či mezi kameny.
Plazi a obojživelníci
Slepýš, kterého si řada lidí stále mylně spojuje s hady, je zcela neškodný a pomáhá nám například při omezování slimáků. Na slepýše narazíme často při překopávání v hromadě suššího kompostu, jako úkryt mu však poslouží i hromada klestí nebo listí.
Na první pohled nevzhledná a odpudivá ropucha odvede mnoho práce při nočním sběru škůdců. Přes den ji najdeme zalezlou třeba ve škvíře pod kamenem nebo v opuštěné myší díře.
Zaujala vás biozahrádka a chcete se dozvědět také něco o pěstování bylinek? Určitě navštivte náš článek o bylinkovišti.
