Bez chemie – negativní dopady synteticky vyráběných přípravků určených na ochranu rostlin a pro péči o zahradu nás zajímají čím dál tím více. Ačkoli nám poměrně usnadňují život, protože obsahují rychle působící účinné látky, často je namístě jejich použití opravdu pečlivě zvážit. Pojďme se podívat, kde se těmto přípravkům raději vyhnout a čím je nahradit.
Kromě toho, že mají komerční hnojiva a látky určené na ochranu rostlin mnoho pozitiv, zároveň se s nimi neodmyslitelně pojí i některá negativa, kterých bychom si měli určitě všímat. Jak už to tak ale v životě i v zahradnickém světě bývá, všeho moc škodí. Pokud tedy přece jen chcete používat tyto přípravky, s jejich aplikací to příliš nepřehánějte.
Ačkoli jejich dlouhodobé a pravidelné používání nepřináší příliš dobrého, některé problémy si přivodíme i my sami naprosto nevhodným dávkováním. Běžně dostupná zahradnická hnojiva obsahují velké množství živin, pokud tedy budete opakovaně překračovat doporučené množství hnojiva na plochu, rostliny nedokážou všechny látky spotřebovat, takže se vyplavují do podzemních vod. Většinou si ale můžete poradit i bez chemie, což oceníte především na užitkové zahradě, kde očekáváte zdravou a pro zdraví neškodlivou sklizeň.
Proč raději sáhnout po k přírodě šetrném řešení
Naši předci si v minulosti vždy dokázali poradit bez chemie, pomocí přírodních přípravků, kterými do půdy dodali živiny, nebo kterými snížili rizika některých zahradních chorob a škůdců. V současné době jsme si ale zvykli na pohodlné řešení v podobě chemických přípravků, které nás lákají na jednoduchou aplikaci a rychlý účinek. Pokud ale tyto přípravky budete používat dlouhodobě, možná se dočkáte nepříjemného překvapení. Hnojiva mohou kromě eutrofizace podzemních vod také zhoršit kvalitu půdy, která tak bude zasolená a drobtovitou strukturu, která je pro zdravou půdu typická, vymění spékavý škraloup nepropustný pro vodu a vzduch.
Syntetické látky navíc neprospívají ani půdním mikroorganismům, které se starají o rozklad organické hmoty a tím pádem o celkové fungování půdního systému. Podobně komplikované může být i dlouhodobé používání k chemických postřiků určených k hubení chorob a škůdců. Některé přípravky totiž spolu se škůdci odstraní i užitečné druhy, které se naopak starají o přirozenou rovnováhu v ekosystému. Ačkoli byla již velká část škodlivých přípravků stažena z prodeje, při nadměrném používání i povolených přípravků se mohou ukládat jejich rezidua, v půdě, přičemž se opět zapojují do potravního řetězce. Pokud se rozhodnete na své zahradě vyměnit syntetické přípravky za ty k přírodě šetrné, určitě vás překvapí, že si některé z nich můžete vyrobit i z rostlinného odpadu.
Kompromis
V okrasné zahradě založené na perfektním trávníku je úplná výměna syntetických hnojiv za přírodní látky poměrně složitá a mnohdy i nemožná. Některé vegetační prvky vyžadují vyrovnaný poměr živin, který nelze pomocí kompostu nebo bylinných jích či dalších přírodních hnojiv zajistit. Tato hnojiva se hodí mnohdy spíše do zahrad přírodních nebo užitkových, na které neklademe striktní estetické požadavky. V tomto případě je mnohdy lepší udělat kompromis. Pokud se tedy nechcete vzdávat například perfektního trávníku, který je na vyrovnaném poměru živin zcela závislý, raději zvolte hnojiva prodejců, kteří garantují ekologickou nezávadnost. Syntetických látek se ale pokud možno zcela vyvarujte na užitkové zahradě, která slouží pro zpestření vašeho jídelníčku.
Biologická ochrana rostlin
Jestliže patříte k těm, kteří se chemickým postřikům určeným na ochranu rostlin raději vyhnou, zkuste biologické přípravky, které nezatěžují přírodní prostředí a nemají negativní vliv ani na kvalitu pěstovaných jedlých rostlin. Mšice ve skleníku zlikvidujete bejlomorkami.
Poměrně širokou účinnost například parazitickými vosičkami nebo dřepčíkům, krytonoscům a mnoha dalším v boji proti mšicím, molicím, vrtalkám, škůdcům. Jistě jste se někdy setkali s rostlinami poškozenými lalokonoscem rýhovaným. Jeho přítomnost snadno poznáte podle typického požeru listů pěnišníků, bobkovišní a dalších okrasných rostlin. Proti tomuto neúnavnému škůdci můžete použit například dravé hlístice. Ty v půdě vyhledávají larvy lalokonosce a do jejich těla se dostávají dýchacím nebo trávicím ústrojim. Larvy pak umírají po dvou dnech. Proti houbovým chorobám, například plísni na bramborách, lze použít přípravky určené na posílení odolnosti rostlin. Ty v rostlinách aktivují obranné mechanismy.
Náhrada komerčních substrátů a rašeliny v domácích podmínkách lze vyrobit prakticky vše. Jinak tomu není ani v případě hnojiv a substrátů. Stejně tak snadno si na své zahradě vyrobíte náhradu za rašelinu, jež těžba poškozuje přírodní rašeliniště. Kyselou rašelinu nahradíte domácí listovkou, kterou si vyrobíte ze spadaného listí.
Výhoda syntetik které tímto způsobem šikovně využijete. Takto vyrobenou listovkou lze před zimou přihrnovat pěnišníky nebo azalky. Její struktura i pH vyhovuje borůvkám chocholičnatým, klikvám nebo brusnicím. Výsadbový zahradní substrát namíchejte z kvalitní zahradní zeminy, přídavku dobře zetlelého kompostu a křemičitého písku. Přidat můžete perlit nebo drobný keramzit, substrát se tak více odlehčí. Asi nejuniverzálnější hmotou na zahradě je kompost, který založíte z kuchyňských zbytků, odpadu rostlinného původu ze zahrady, ale nezapomeňte ani na přídavek zahradní zeminy.
Vermikompost
Podobné oblibě se těší také vermikompost, který mají na svědomí kalifornské žížaly. Tento materiál má mnohem vyšší kvalitu v porovnání s běžným kompostem. Obsahuje totiž enzymy, které se podílejí na zvyšování půdní úrodnosti a navíc má jemnou strukturu, která vyhovuje i poměrně náročným druhům rostlin. Kalifornské žížaly je také možné využít pro zpracování špatně rozloženého zahradního kompostu nebo posečené trávy. Kompost je univerzální hnojivo vhodné pro okrasné i užitkové rostliny. Tvoří také základ substrátu pro pěstování na živiny náročných druhů zeleniny.
Náhrada hnojiv
Mezi jeden z největších nedostatků syntetických hnojiv řadíme také absenci organické hmoty. Ta totiž představuje pro půdní mikroorganismy nutnou obživu, díky které fungují rozkladné procesy v půdě. Právě díky obsahu organické hmoty je tolik ceněný kompost, který nejenže dodává potřebné živiny, ale zároveň představuje i zdroj obživy pro půdní mikroorganismy.
Obsah dusíku v půdě lze přirozenou cestou také zvyšovat výsadbou rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae), které na svých kořenových hlízkách obsahují bakterie. Ty dokážou vázat vzdušný dusík a přeměňovat ho na dusíkaté sloučeniny přijatelné pro rostliny. V užitkové zahradě také jistě využijete zákvas ze slepičinců nebo užitečné bylinné jíchy. Obě hnojiva se ovšem musí aplikovat pouze na vlhkou půdu. Jinak by došlo k popálení citlivého kořenového vlášení a je nutné je před aplikací dostatečně naředit vodou.
Recept na kopřivovou jíchu
Bylinné jíchy lze vyrobit z různých druhů planě rostoucích rostlin. Kromě kopřivy se tak hodí třeba i vratič nebo kostival. Asi nejznámější a nejdostupnější je bylinná jícha z kopřivy, kterou připravíte prakticky během celé zahradnické sezony. Obsahuje velké množství dusíku, proto se hodí zejména pro hnojení takové zeleniny, která je na tento prvek náročná. Pro výrobu jíchy se hodí mladé ještě nekvetoucí rostliny.
Na jeden kilogram čerstvých jemně naporcovaných kopřiv připadá deset litrů vody. Všechny kopřivy by měly být plně ponořeny ve vodě. Každý den roztok promíchejte, aby se do vody dostal vzduch. Výroba jíchy trvá asi dva až tři týdny a dochází při ní k uvolňování plynů, jejichž zápach Ize zmírnit přídavkem kamenné moučky. Vyrobená jícha se musí před aplikací zředit vodou v poměru 1: 10 (jeden díl jíchy na deset dílů vody). V případě rostlin méně náročných na přísun živin jichu zředte v poměru 1:20.
Přeštěte si o organickém zahradničení ještě více!
