Semenaření rajčat

Stejně jako každá činnost lze zaopatření si semínek z rajčat odfláknout nebo věnovat tomu trochu pozornosti a dostat kvalitní čistá semena, která můžete poskytnout svým známým, aniž byste se za ně museli stydět. Je potřeba vědět, ze kterých odrůd rajčat si můžeme odebírat, při semenaření rajčat, semena a v následujících letech mít stejná rajčata se stejnou barvou, velikostí, chutí, atd. Jsou to všechna rajčata tzv. OP (open polinated), tj. ta u kterých za názvem není značka F1, což jsou rajčata hybridní.  Všechna rajčata jsou samosprašná, to znamená, že k opylení dojde tak, že pyl z prašníků se vysype na bliznu, často už v době, kdy ještě není květ ani otevřený. Stačí malý pohyb vzduchu a pyl se vysype na bliznu-často je mezi nimi jen vzdálenost desetin milimetrů. Je to určitou výhodou při snaze vyrobit si svá vlastní semena. S docela velkou pravděpodobností ze semen získaných z plodů vyrostou v příštím roce identické rostliny s identickými plody, které vám chutnaly. Ale nebezpečím pro to, aby příští rok vyrostly opravdu u rostliny s plody odpovídajícími původní odrůdě je veškerý hmyz, zejména čmeláci, kteří sbírají pylová zrnka. Přelétají z jednoho květu na druhý a mohou přinést i nežádoucí pylová zrnka, která následně způsobí zkřížení odrůdy. Šlechtitel pracně stabilizoval odrůdu po dobu nejméně 8 let a jedna nepozornost stačí, aby ve všech následujících generacích se pěstovaly rajčata, která neodpovídají jménu schválené odrůdy. Pokud budete semena používat jen pro vlastní potřebu, tak se nic neděje. Pokud dáte semena svému kamarádovi, tak byste ho měli upozornit, že semena jmenované odrůdy byla získaná bez dostatečné ochrany proti zkřížení, což amatéři uvádí jako nesáčkované květy. Profesionální semenářské firmy musí dodržovat odstup jiných odrůd minimálně 1000 m, případně pěstovat semena ve sklenících, kam žádný hmyz nemá přístup. Takhle může vypadat ochrana proti zkřížení v amatérských podmínkách.

Takhle jsem řešil ochranu květů nových odrůd v roce 2015. V dalších letech jsem potom přešel na ochranu jednotlivých květenství individuálně, nasazením sáčků, které jsem si ušil ze staré záclonoviny. Zkoušel jsem také sáčky ušité z bílé netkané textilie, ale květy se v nich uvařily. Asi nejlepší by byly sáčky ušité z tylu. Dokonce v USA se takové sáčky v několika velikostech k tomuto účelu prodávají, jestli u nás tak to nevím. Asi ne už kvůli tomu, že zahrádkáři se moc neobtěžují s nějakým sáčkováním a výroba by se kvůli malému zájmu nevyplatila.

Ti pěstitelé, kteří se semeny nějak obchodují by měli sáčkovat, minimálně když semena dávají bez nějaké finanční úplaty tak by měli toho, kdo ta semena od nich dostává upozornit na to, že semena nemusí být odrůdově čistá. Když někdo semena prodává, tak by mělo být samozřejmostí že květy byly chráněny proti nežádoucímu opylení. Ale toto se třeba na e-bay stejně jako u některých českých prodejců neděje. Prostě zisk je zisk a nikdo mu už nedokáže, že prodal šunt. Vlastně to je otázka etiky, a to se dnes nenosí.

Stav květů a jejich opylení by se měl občas zkontrolovat, cca za čtrnáct dní by měly být květy opyleny. Sáček je možno už oddělat, ale může se nechat ještě delší dobu, ale je nutno to pohlídat, aby rostoucí plody nevyplnily úplně sáček, potom by mohlo dojít při snímání k poškození plodů. Vijan s opylenými květy se označí nějakou barevnou šňůrkou, aby nedošlo omylem ke konzumaci těchto plodů.

Je třeba počkat, až se plody dostanou do botanické zralosti (plody zesvětlají, mají nádech červené barvy a zralá semena plavou v takovém gelu). Většinou je lepší nechat rajčata úplně dozrát a potom vybrat semena a ostatní zkonzumovat. I přesto, že třeba na Facebooku kolují takové scestné návody jako dát semena na papír a nechat je uschnou, potom to i s papírem vložit do obálky a uschovat, tak bych chtěl upozornit na správný způsob jak se semeny zacházet. Semena se ze zralého rajčete vydrápnou spolu s gelem a trochou dužniny do skleničky, přidá se trochu vody (opravdu jen trochu), sklenička se postaví na teplé stíněné místo a tam se nechá nějaké tři čtyři dny než směs vykvasí a na povrchu se vytvoří černá plíseň. Semena se uvolní a sklouznou ke dnu. Kapalina se slije, semena se dají na sítko, dobře se propláchnou a usuší se. Nejde jen o to, že semena pak vypadají tak jak mají vypadat, ale tímto procesem se odstraní spóry plísní, které mohou být na povrchu semen. Plno českých zahrádkářů tento postup bagatelizují, ale potom v létě se usilovně snaží různými postřiky (mlékem, syrovátkou, hypermanganem a dokonce jsem četl na Facebooku že panenskou močí) vypořádat se podle nich s plísní bramborovou. Přitom to není plíseň bramborová, ale Alternariová skvrnitost rajčat (někdy také zvaná raná plíseň), kterou si sami na své rostliny přenesli z nakaženého osiva případně jiných nakažených zbytků rostlin. Řekl bych dobře jim tak, ale je mně líto každé rostliny a každého neinformovaného pěstitele. Přemýšlejte prosím.

Autorem článku je pan Vladimír G.