Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) je nižší vzpřímeně rostoucí řídký keř. Velmi působivé bývá podzimní vybarvení listů, které je nápadně žluté až žlutooranžové. Květy jsou bílé nebo žlutavé, pětičetné s úzce kopinatými korunními plátky. Květy tvoří 3-8květé řídké hrozny na konci větévek. Vykvétají před rašením listů v dubnu až květnu.
Z okrasného hlediska a především jako ovocná dřevina je pro pěstování nejvhodnější muchovník olšolistý. Plody jsou kulovité malvičky velikosti jeřabiny. Jsou černomodré, často ojíněné, sladké, jemně aromatické, šťavnaté, přezrálé až moučnaté.
Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii)
Je označovaný také jako m. kanadský (A. canadansis). Velké, vzpřímeně rostoucí keře nebo nižší stromy. Mladé rozevírající se listy jsou v době kvetení měděně červené, na rubu bělavě chloupkaté. Květy tvoří 6-10květé poměrně husté a velmi efektní hrozny. Ty jsou zpravidla na loňských výhonech. Malvičky jsou kulaté, černočervené, modravě ojíněné ve velikosti hrachu, šťavnaté a sladké, přezrálé jsou suché, mdlé až moučnaté. Na podzim se listy zbarvují karmínově červeně.
Kam vysadit muchovník?
Muchovníky se často vysazují pro efektní květenství, přitažlivé podzimní oranžovočervené vybarvení listů a v neposlední řadě pro stále větší oblíbenost chutných, sladce aromatických plodů. Nejlépe rostou na slunném stanovišti, ale zmíněné druhy dobře snášejí i polostín. Na půdu nejsou náročné, mohou se vysazovat i na sušší stanoviště v neutrální až kyselejší půdě. Pouze A. ovalis snáší vápnité půdy. Všechny pěstované druhy jsou u nás spolehlivě mrazuvzdorné i pod -20 °C a květy do -5 °C.
Prostokořenné rostliny vysazujeme v předjaří nebo na podzim. Hluboké zakrácení po vysazení na jaře je nutné, aby se výhony od báze dobře větvily, jinak jsou spodní části kmínků u starších keřů holé. Nižší keřovité formy A. alnifolia a A. lamarckii můžeme v zahradě uplatnit jako kvetoucí okrasné keře nebo jako ovocné rostliny. Při výsadbě větších keřů pomůže ujmutí prosvětlení a zkrácení všech výhonů o dvě třetiny.
Muchovník a jeho řez
Kultivary od alnifolia, laevis, lamarckii, ovalis se úspěšně roubují na hloh nebo jeřáb a také na zakořeněné oddělky odnožujících druhů muchovníku. V dalších letech v období výchovného řezu vystříháme všechny slabé a příliš hustě u sebe rostoucí větve. Starší, později vytáhlé keře částečně seřízneme, aby spodní část nezůstala příliš vysoko holá. Při udržovacím řezu občas vyřežeme pouze nejstarší větve z vnitřku keře. Prořezáváme v předjaří, jen v nejnutnějších případech můžeme vystříhat slabší větve po odkvětu. Všeobecně používáme u všech druhů řez jen v krajním případě. Jednorázový zmlazovací řez nepřináší dobré výsledky, protože nemají přirozenou vlastnost vytvářet nové spodní výhony z adventivních pupenů.
Navštivte také náš článek s nápady na realizaci okrasné zahrady plnou jedlých rostlin!
 je nižší vzpřímeně rostoucí řídký keř. Velmi působivé bývá podzimní vybarvení listů.){kind=link}