Pro každého zahrádkáře může být při pěstování prioritou něco jiného. Společným znakem naší záliby však je, že se cyklicky řídí jistým „kalendářem“, kterého dodržování v rámci jednotlivých druhů rostlin a plodin je nevyhnutelnou podmínkou pro dosažení úspěchu. Avšak ani vysévání semen zeleniny ve správném období a přesazovaní sazenic do skleníku či záhonu v optimálním čase není zárukou, že se dočkáme zdravých rostlin a chutných zralých plodů. Obdobně to platí i při výsadbě dřevin. Ať jarní nebo podzimní termín, podle vašich zkušeností, nemusí zajistit kvalitní ovoce. Podmínkou úspěchu v pěstování je práce s vodou.

Kromě dodržování „agrotechnických termínů“, ať už podle doporučení odborníků, nebo podle našich dlouholetých zkušeností, je důležité poskytnou novým i starším rostlinám při pěstování optimální podmínky pro jejich život a růst a tím jim zajistit i zdraví, aby měli možnost plodit a tím nám dělat radost.

Mnoho zahrádkářů teď pomyslí na ochranné postřiky a výživu rostlin, to vše má chránit zeleninu i ovoce před chorobami a škůdci a tím i ochránit naši budoucí úrodu. Permakulturisté by jistě nesouhlasili s použitím chemie, ortodoxní zahrádkáři v zájmu dosažení vysoké úrody se nebojí hnojit syntetickými přípravky. Oba tábory mají svou pravdu, oba mají při pěstování své výsledky.

Voda je život

A platí to nejen v živočišné říši, ale i v rostlinné. Bez vody jsou všechna opatření, termíny a přípravky i postupy nanic, bez vody nebudou rostliny ani plody. Pokud chceme jako zahrádkáři mít zdravé a silné rostliny, bohatou úrodu zeleniny, silné keře plné bobulí a ovocné stromy obsypané zralými plody, musíme zajistit všem rostlinám vodu.

A když píšu vodu, tím nemyslím déšť a už vůbec ne závlahu. Jednak na déšť, kdy přijde a kolik vody spadne, nemáme žádný vliv, druhak umělá závlaha může řešit pouze drobnou odchylku, ale ne komplexní změnu podnebí a už vůbec není odpovědí na špatně zvolenou flóru do daných podmínek.

Většina zahrádkářů, s nimiž se bavím o pěstování, uvažuje pod pojmeme „voda“ pouze nejisté srážky z nebe a jistou vodu v hadici. Jak ale ukazují poslední léta, studny mohou v dlouhých teplech vysychat a najednou není čím zalévat záhony ani zavlažovat schnoucí stromky.

Já pod pojmeme „voda“ rozumím zásoby vody v půdě, která je dostupná rostlinám prostřednictvím kořenového systému. Tuto vodu je potřeba chránit, umět s ní hospodařit a využívat pro zdárné pěstování zeleniny a ovoce.

Chraňte půdu, ochráníte vodu

Často se mě ptají, co dělám v zahradě, když je po dešti, všude je mokro a nedá se nic dělat. Často se mě ptají, co dělám v zahradě, když je sucho a nedá se nic dělat. No u nás tyto problémy nemáme. Voda z dešťů u nás vsakuje do půdy a drží se v ní, takže po dešti není bahno, i když sousedům občas spláchne liják ornici až do dvora. Takže i v horku zůstává u nás voda v půdě a rostliny prosperují. Takže pracovat se v zahradě dá, i když my do půdy zbytečné neryjeme. Ani obrazně ani doslovně.

Ochrana půdy a zlepšování její schopnosti absorbovat vodu sestává z několika kroků, které samostatně mají malý vliv na vodu, ale v kombinaci dokáží dělat doslova zázraky. Samozřejmě, že je nemůžete čekat hned, na druhý den. Ale čím později se změnami, nejprve ve své hlavě a poté na své zahrádce, začnete, tím náročnější to pro vás i vaši zahradu bude.

Když vesnické amplióny v létě vysílají zákaz napouštění bazénů, myslím si, že by měli vysílat zákaz okopávání záhonů. Okopané záhony, aby se přerušili kapiláry nebo odstranil plevel, mají daleko vyšší teplotu, než tráva, a tak se vypařuje voda z nich a přehřívá kořenový systém pod povrchem i vzduch nad záhony, tedy i rostliny. Okopání zvyšuje spotřebu vody zavlažováním. Navíc takovýto postup „naučí“ rostlinu přijímat vodu podpovrchovými kořeny a nenutí ji hledat si vodu ve větších hloubkách. Musíme zalévat pravidelné. A pravidelně okopávat. Nekončící kolotoč, podle mne zbytečný.

Mulčování štěpkou z ovocných stromů, tenkou vrstvou sena nebo silnější vrstvou slámy zabrání jednak klíčení semen plevelů pro nedostatek světla, zabrání přehřívání půdy a kořenového systému rostlin, tím i sníží výpar vody z povrchu půdy a navíc vytvoří optimální podmínky pro žížaly a půdní faunu, která půdu prokypřuje a přihnojuje. Není nutné tak často zavlažovat a už vůbec ne okopávat. Podmínkou ovšem je dostatečně úzký záhon, abychom do něj nevstupovali, pak prokypření žížalami pod mulčem postačuje. Pochůzné plochy mezi záhony u nás máme zatravněné a sekané na nízko. To umožňuje jednak pohyb i po dešti, na druhou stranu je tráva nejen zdrojem materiálu na další mulčování. A prostor pod ní je vhodný právě pro tu půdní faunu, která se nám stará i o záhonky. Navíc, jak se ukazuje v poslední době, čím více trvale pokryté půdy, tím lepší ukládání uhlíku do půdy, ale o tom později.

Spolupracujte, nebojujte

Můžete se rozhodnout, zda ve své zahradě budete zahradníkem-lokomotivou nebo zahradníkem-strojvůdcem. Jaký je rozdíl? Lokomotiva, když něco nejde nebo skřípe, víc zabere, aby problémy překonala silou. Strojvůdce skřípající místo namaže… My jsme zvolili druhou možnost. V naší zahradě s přírodou spíše spolupracujeme, pomáháme ji udržet rovnováhu.

Takovou formou spolupráce je i používání mykorhizních hub při každé výsadbě. Startovací dávku hub dostává nejen každý stromek a keř, ale i každá sazenice papriky, rajčat nebo okurek či dýně hokaido. A za ta léta, co na tomto „novém“ pozemku hospodaříme, už musí být ty houby pod úplně celým pozemkem a možná i u sousedů.

Mykorhizní houby a kořenový systém rostlin vzájemně spolupracují, dodávají si vodu, cukry a uhlík. Kořenovými výlučky je obohacována půda. Zlepšuje se vitalita rostlin a tím i jejich plodnost, zahrádkář má vyšší úrodu. V kombinaci s mulčováním se zvyšuje schopnost půdy nasát vodu při silných deštích, ta z prostoru zahrady neodtéká, ale zůstává k dispozici pěstovaným rostlinám. Rostliny jsou tedy méně stresované suchem, spíše výkyvy v množství půdní vláhy, lépe odolávají i tlaku chorob a škůdců, a samozřejmě dávají bohatou úrodu.

Několik let investování do mykorhizy, mulčování namísto okopávání, celkově bezorebné hospodaření na záhoncích a nepoužívání umělých hnojiv, protože je dost humusu z mulče, přináší v naší zahradě výsledky nejen v množství vypěstované produkce, ale i v schopnosti zadržovat vodu a poskytnout ji rostlinám bez potřeby čerpadla. Nejlepším hodnocením (ne)úspěchu našich postupů je srovnání pěstitelských výsledků se sousedy přes ploty. Kde na jednom místě se zelenině i přes enormní zavlažování nedaří a stromy usychají, o pět metrů dále není poznat, že je nezvyklé sucho a horko. A když dojde na zavlažování, stačí pouze čtvrtina vody.

Synergie šetří čas i peníze

Kombinace mykorhizy, mulčování a bezorebného systému vrátila půdě na našem pozemku kdysi dávnou schopnost absorbovat vodu z dešťů a postupně ji uvolňovat v prospěch pěstovaných rostlin. Trvalý pokryv všech pěstevních ploch, zejména mulčování záhonů i kolem stromů a tráva kolem nich, chrání půdu před erozí a kořeny obohacují půdu, i když si mnozí myslí, že tráva je stromům konkurenční a zelenině bere vláhu. Opak je pravdou. Spojené efekty všech opatření, která jsem jmenoval, nejen zlepšili práci s vodou na našem pozemku, ale dokázali poskytnou úrodu zeleniny, jahod i ovocných keřů v čase, kdy za ploty, kde vládne motyka a chemie, nad úrodou zaplakali, „protože bylo sucho“.

Je na vás, jestli si chcete stěžovat, jak se čemu i navzdory vaší péči nedaří, nebo chcete být připravení na měnící se podnebí a zachovat úrodnost své zahrady a dopřávat si zdravé potraviny bez enormních investicí do energie na pěstování.

Autorem článku je pan Július Fábián

Předchozí článekTrendy ze sítí 25. týden
Trendy ze sítí 25. týden
Další článekTeploty povrchů na vaší zahradě
Teploty povrchů na vaší zahradě
Dusi Fabian
Július Fábián navštěvuje Zahradu.cz teprve 2 měsíce. Studoval v Liberci, bydlel na Havličkobrodsku, ale nyní žije na středním Slovensku a občas navštěvuje Jižní Moravu. Rád pěstuje vše, co je jedlé, včetně jedlých květů. Z ovocných stromů má nejraději staré odrůdy na vysokokmenech, z drobného ovoce odrůdy muchovníku a ještě Zimolez kamčatský. Zahrada je pro něj a jeho přítelkyni psychohygiena po práci, ale taktéž představuje potravinovou bezpečnost.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno