Povíjnice – jedny z nejvděčnějších letniček

Povíjnice (Ipomoea) jsou jedny z nejvděčnějších popínavých letniček. Využijeme je všude tam, kde potřebujeme popnout pergolu či plot, oddělit zahradu od rušné silnice nebo jednoduše na léto zastínit nevzhledný kout. Rostou bujně a rychle, vytvoří bohatou zástěnu ze srdčitých, sytě zelených listů a neúnavně kvetou po celé léto.

Český název povíjnice vystihuje ovíjivý charakter růstu této rostliny – nahoru, stále za světlem. Anglický název „,morning glory“ -,,sláva jitra“ spíše charakterizuje obdivovaný způsob kvetení. Museli bychom si přivstat, abychom našli poupata povíjnic ještě zavřená. Otvírají se brzy zrána a slunce vítají širokými kalichy svých květů. Květ zůstává otevřen pouze několik hodin, rostlina v dobré kondici však kvete bohatě a každým dnem se otevírají nové a nové květy.

Původ a pěstování povíjnice

Přes 500 druhů rodu Ipomoea pochází z tropických a subtropických oblastí. Patří do čeledi svlačcovité (Convolvulaceae) a svlačci, častému plevelu našich zahrádek, jsou blizce příbuzné. Jestli vám vyvstane před očima květ svlačce, je to vlastně malinká povíjnice. Hlízy tropických povíjnic – batátů (Ipomoea batatas), zvané sladké brambory jsou tropickou okopaninou. Některé druhy povíjnic jsou v tropických oblastech vytrvalé. Jsou ale teplomilné a nesnesou mráz, proto se v oblastech mírného pásma pěstují pouze jako letničky. Všechny pěstované kultivary povíjnic patří do třech blízce příbuzných druhů – Ipomoea purpurea, I. tricolor a I. nil. Vyznačují se ovíjivými drátovitými stonky, srdčitými až laločnatými listy a nálevkovitými květy v mnoha barvách, často s bílým nebo žlutavým jícnem.

Jsou nenáročnými obyvateli zahrady. V teplejších oblastech můžeme jejich semena vysévat přímo na stanoviště počátkem května. Nespěchejme, povíjnice vyžadují na jaře dobře vyhřátou půdu. Pokud si chceme zajistit brzké kvetení, předpěstujeme sadbu. Povíjnice nemají rády přesazování, vyséváme je raději po 2-3 semínkách přímo do květináče, přibližně čtyři týdny před plánovanou výsadbou. Tvrdé osemení může být problémem při klíčení, semena těžko a pomalu nasávají vodu. Namočte proto Povíjnice před výsadbou semena na 24 hodin do vlažné vody. Druhou možností je narušení tvrdého osemení jehlou nebo jeho částečné obroušení. Tento postup zvlášť doporučujeme u velkých semen odrůdy MOONFLO- WER.

Povíjnice jsou původem tropické liány. Jako takové jsou naprogramovány drát se za světlem, růst stále nahoru. Poskytněte jim jakoukoliv oporu – plot, pergolu, síť z provázků nebo pouhý sloup, budou se po nich ovíjet a šplhat za sluncem. Slunné stanoviště je pro úspěšné pěstování nutností. Povíjnicím stačí chudší, ne příliš bohatá půda.

Druhy

Dostupný sortiment povíjnic je již hodně široký. AZUR (HAEVENLY BLUE) je krásná bledě modrá odrůda s velkými květy. SCARLET O’HARA kvete jasně červeně. Pokud chceme více barev, zkusíme pěstovat IMPERIAL SMES v odstínech růžové, červené a fialové. Pro milovníky výjimečnosti jsou tady odrůdy FLYING SAUCERS s modrobile pruhovanými květy, CHOCOLATE se vyznačuje hnědo fialovými, téměř černými květy.

Jedna povíjnice se vymyká z obecné charakteristiky skupiny. Je to Ipomoea alba MOONFLOWER – měsíční květ. Jak patrno již z názvu, nekvete ráno, ale otvírá se odpoledne a zůstává otevřená hluboko do noci. Svými jasně bílými, obřími korunami květů (15-18 cm v průměru) láká noční můry a jiné opylovače. Bílá barva květu je alespoň částečně viditelná v noci, musí se k ní ovšem pro hmyz přidat další lákadlo. Tím je výrazná vůně. Jestli obecně povíjnice téměř nevoní, MOONFLOWER je vonnou výjimkou. Poskytneme jí místo na pergole, u kuchyně, tam kde trávíme teplé letní večery a nebudeme litovat.

Mina

Mina (Mina lobata, Ipomoea lobata) je někdy řazena mezi povíjnice, někdy do samostatného rodu. Tyto nejasnosti jí nic neubírají na kráse vysazena k plotu nebo k pergole vytvoří v několika týdnech bohatou zástěnu trojlaločných listů připomínajících listy fíkovníku. Zakrátko se objeví hrozny červených poupat. Poupata na hroznu postupně žloutnou, až v době plně rozvitého květu úplně zbělají. Okrasnou funkci plní nejenom otevřené květy ale i jasně červená poupata.

Mina je ve své domovině statná vytrvalá liána. Je ale citlivá na mráz a proto ji u nás můžeme pěstovat pouze jako letničku. Naštěstí se jednoduše množí semeny a bohatě kvete již pár měsíců po výsevu. Semena vysejeme v průběhu března přímo do kelímků nebo květináčků. Vyklíčí v průběhu 10-14 dnů.

Kvamoklit

Kvamoklit (Quamoclit cardinalis, syn. Ipomoea quamoclit) byl původně řazen také mezi povíjnice. Jeho drobné květy o průměru 1,5 cm mají výraznou barvu kardinálské červeně. Zůstávají otevřené pouze jeden den, stejně jako povijnice. Rostlina je jimi ovšem každé ráno doslova poseta. Listy této rostliny jsou vějířovité, hluboce vykrajované, velice dekorativní.

TIPY

✔ Již mladé rostliny povijnic se začínají pnout. Při předpěstování ve skleníku zabezpečíme sazeničkám oporu, stačí 20 cm vysoká bambusová hůlka. Zabráníme tím splétání se rostlinek dohromady a poškození při jejich výsadbě.

✔ Na počátku vegetace přihnojíme rostliny hnojivem s vyšším obsahem dusíku – nastartujeme je tím k růstu. Později použijeme hnojivo bohaté na draslík a fosfor (např. KRISTALON KVET)-podporuje nasazování poupat a kvetení. Přehnojování dusíkem má za následek bujný růst, krásné a zdravé listy, ale slabé kvetení

Zaujal vás náš článek o povíjnici? Přečtěte si také něco o mřížích do zahrady, které můžete použít jako podpěry pro tyto krásné letničky!